Spolky

Lojza z Oder

Amatérské ochotnické divadlo má v historii Dělnického domu pevné místo, jak uvádějí prameny a výpovědi pamětníků. Na tradici ochotnického divadla z 50. let navázal divadelní soubor Radost. Divadlo v lednu v roce 1972 založila Anna Geistová, a to na naléhání mladých děvčat - Hany Herzígové a Věry Fardové - které chtěly hrát divadlo a okusit život na prknech, která znamenají svět. O rozvoj souboru se zasloužil Josef Kopal, František Frňka, Růžena Znojilová. Pod režijním vedení Josefa Kopala se soubor poprvé představil ve hře pro děti "Písnička pro princeznu" na jaře 1973. V hlavní roli vystupovala Daniela Levová (Kubicová).

Kromě ochotnického divadla vyvíjel v Dělnickém domě 60. - 70. let činnost i estrádní soubor Mladá scéna, který založili bratři Hnilové. Soubor spolupracoval s hudební skupinou PATNÍK (J. Hrnčíř, I. Frňka, B. Hubík, J. Vančura, L. Jakubec, V. Holiš).

Velké zásluhy o oderské ochotnické divadlo měla Růžena Znojilová, herečka, režisérka nových her, také zakladatelka dětského divadelního souboru. Divadelní soubor se potýkal s nedostatkem herců - mužů. Bylo běžné, že mužské role hrály ženy a během představení vystupovaly ve více rolích. Od roku 1978 se na krátký čas ujala vedení souboru Radost Věra Svobodová. Za její režie vznikla pohádka "Sněhurka a sedm trpaslíků".

Divadelníci navázali na tradici ochotnického divadla a činnost souboru se úspěšně rozvíjela. Od roku 1979 soubor vede a do Oder za ním 28 let jezdí - Miloš Čížek, šéf české scény Těšínského divadla. Pod jeho vedením se oderská veřejnost dočkala dvaceti divadelních her. První byla "Košilka", zatím poslední jsou "Světáci". Za jeho působení došlo i ke změně názvu souboru. V roce 1994 po úmrtí hlavního protagonisty Aloise Václavíka soubor vystupuje jako LOJZA z Oder. V nově nastudované hře "Někdo to rád horké" si jednu z hlavních rolí Lojza už nezahrál…

K poslední nastudované hře je třeba uvést, že členové divadelního souboru a jeho příznivci i obdivovatelé se dočkali premiéry nové hry po pěti letech. Naposledy se soubor představil v roce 2003 ve vzpomínkové divadelní retrospekci, kterou si nejen oni, ale i divadelní veřejnost připomněla 30 let založení ochotnického divadla v Odrách. Byly připomenuty scény z nejúspěšnějších a nejmilejších her, kterých za tu dobu bylo nastudováno víc než dvacet. Na poslední hru uvedenou v r. 2001 - "Nebe na Zemi" - navázali divadelníci neobyčejně zdařile. Hru vybral režisér Miloš Čížek, který soubor po 28 letech spolupráce zná nejlíp:

"Od poslední hry ubylo představitelů mladší generace, a to mě přimělo hledat hru, která se dá obsadit lidmi, kteří dlouhodobě tvoří jádro souboru. A Světáci tenhle požadavek splňovali."

Oderští divadelníci jsou ve světě amatérského divadla známým pojmem. Jsou zváni k vystupování v regionu kraje, zúčastňují se festivalů amatérských divadel, dokonce reprezentují naše město v zahraničí. Nastudování poslední hry bylo obzvlášť dobré. Počet představení (13) svědčí o její úspěšnosti. Se Světáky se předvedli na Scénické žatvě ve slovenském Martině (srpen 2006). V roce 2007 se účastnili X. Štramberské divadelní přehlídky amatérských divadelních souborů, odkud si přivezli krásné umístění. Z pěti zúčastněných souborů si odvezli druhá místa v kategorii za nejlepší ženský výkon (Věra Fardová), za nejlepší scénu a za nejlepší divadelní hru. I na dalším festivalu - PIDI festival amatérského divadla Frenštát pod Radhoštěm 2007 - se LOJZA z Oder líbil divadlu chtivému frenštátskému diváctvu.

Světáci nastartovali oslavy 100. výročí Dělnického domu. V předvečer 26. 10. 2007 naposledy v derniéře potěšili své příznivce, i ty, kteří jejich výkony nestačili zhlédnout. Záliba k amatérskému divadlu má v Odrách silné kořeny. Jak hodně si váží práce jednotlivých členů souboru jejich režisér Miloš Čížek?: "Je obdivuhodné, jak při svých pracovních a osobních povinnostech dokážou odvést maximum nejen při nastudování, ale i při vystoupeních. Najít si čas v dnešní době, která všechno přepočítává na peníze, a chtít něco udělat pro druhé - a ještě bez nároku na jakoukoliv odměnu - je prostě úžasné!" Umělecký vedoucí prozradil, že do další sezony chystá novou hru - pohádku Hrátky s čertem. Tímto titulem chce nalákat k divadlu mladou generaci, aby dostala příležitost proniknout do světa, kde prkna znamenají svět. A taky potěšit nejmladší generaci - dětského diváka.
Stávající soubor tvoří členové:
Miloš Čížek, Věra Fardová, Věra Palatá, Zuzana Gockertová, Jaroslav Palatý, Miroslav Guráš, Oldřich Baláž, Zdena Katrušáková, Radomír Gockert, Jaroslav Šeda, Ludmila Balážová, Libuše Králíková, Zdeňka Fialová, Kateřina Fialová, Patrik Baláž - technická spolupráce.

V prostoru

Taneční skupina funguje od roku 2002. Původní název "Starší a ještě starší" vznikl jako nouzové řešení, které vydrželo až do roku 2009, kdy některé členky vznesly "protest" a zrodil se název nový, a to taneční klub V PROSTORU.

Během let se v tanečním klubu vystřídalo více než 40 dospělých tanečníků.  Svými tanečními vystoupeními v různých tanečních stylech jsme potěšili diváky v blízkých i vzdálenějších místech. Vystupovali jsme na nejrůznějších společenských akcích, dnech obcí, slavnostech, plesech či firemních večírcích. Každoročně připravujeme spolu s našimi hosty celovečerní taneční představení - Tanec pod hvězdami.

Loutkové divadlo

Soubor loutkového divadla

Historie loutkářství v Odrách se začala psát v poválečném roce 1945, kdy divadlo bylo v soukromých

rukou. V průběhu dalších let přešlo pod Osvětovou besedu a poté se stalo součástí Závodního klubu

Optimit.

Hrálo se, kde se dalo. Na krátkou dobu našlo divadlo domovskou scénu v prostorách nádherného

oderského zámku, který však bohužel podlehl důsledkům požáru.

Teprve v roce 1977 se loutkářský soubor dočkal stálého zázemí. Při rekonstrukci Dělnického domu

vzniklo útulné loutkové divadlo, které nám závidí široko daleko a je hojně navštěvováno malými

diváky nejen z Oder a okolí, ale i ze vzdálenějších míst.

V současnosti náš soubor čítá 17 nadšenců vedených citlivou rukou Jaroslava Zdražila, dlouholetého

loutkáře tělem i duší. Vodiči, recitátoři, inspicienti, zvukař i osvětlovač spolu s ním tvoří skvělý tým,

který si sám navrhuje a připravuje i kulisy a důmyslné pomůcky.

Pro potěšení veřejnosti, malých diváků z mateřských a základních škol z našeho města, okolních obcí i

sousedních okresů nacvičujeme dvě loutkové hry ročně. Kromě klasických pohádek, z nichž největší

úspěch zaznamenaly kupříkladu hry Perníková chaloupka, Tři medvíďata, O pejskovi a kočičce, malý

loutkový muzikál O líných strašidlech či kouzelné Příhody včelích medvídků, uvádí náš soubor

v posledních letech také své vlastní hry, ve kterých se snažíme do děje vtáhnout i dětské obecenstvo.

Ekologické výchovné pohádky Mia a Theo z planety Mao či Jak pejsek s kočičkou uklidili les, jsou toho

příkladem. Působiví pro děti byli malí myšáčci v příběhu Vánoce u myšáčků či hvězdička, která spadla

z nebe v Příběhu malé hvězdičky.

Bezprostřední, upřímné reakce a hlášky našich malých návštěvníčků nás nejen dokáží pobavit, ale

mnohdy nás přimějí se opravdu od srdce zasmát.